Vrch Rubín
Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města - vrch Rubín (kóta 352 m).
Od 2.9.1993 je chráněný jako významný krajinný prvek Vrch byl osídlen téměř čtyři tisíce let, konkrétně od mladší doby kamenné do doby železné. Především jeho východní a severní úbočí jsou vysoké a velmi strmé a tvoří přirozenou ochranu sídliště. Rovněž příkrá, ale kratší je jižní strana a pouze ze západu je terén formován do úzké šíje, která tvoří přirozený přístup a jíž bylo třeba chránit hradbou.
Archeologické výzkumy činí z Rubínu významné centrum oblasti a některé nálezy, například železná kování slovansko-avarského typu jsou největším souborem v ČR. Někteří badatelé dokonce ztotožňují Rubín s bájným Wogastisburgem, pod nímž zvítězil někdejší franský kupec a později panovník Sámo nad králem Dagobertem I.
Na této významné kulturní památce se vyskytují teplomilné rostliny.
vrch Kozí hřbet
Asi 1 km severozápadně od místní části Buškovice se nachází vrch Kozí hřbet (kóta 413 m). Jedná se o čedičový pahorek s teplomilnou květenou.
kostel sv. Petra a Pavla
Stranou centra města Podbořany na návrší stojí jednolodní pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla církve římskokatolické s věží v západním průčelí, postavený roku 1781.
bývalá radnice č.p. 1
Ze starší zástavby města Podbořany se zachovala barokní budova bývalé radnice č.p. 1 v Dukelské ulici (dnes Muzeum Volyňských Čechů, Městské muzeum Podbořany) z roku 1751 s mansardovou střechou a věžičkou.
kostel Božího Spasitele
Za účelem stavby tohoto kostela vznikl 16.února 1900 německý evangelický spolek pro stavbu kostela. Již v listopadu tohoto roku se podařilo zakoupit potřebný pozemek. Vlastní výstavba začala 13.května 1901 a základní kámen byl slavnostně položen 6. června 1901.
Jedná se o pseudorománskou stavbu ze začátku minulého století, kterou projektoval stavební rada Victor Schwerdtner, profesor Státní živnostenské školy v Plzni. Provedení kostela zajistil podbořanský stavitel Ferdinand Schindler. Hotová novostavba byla vysvěcena 9. listopadu 1902. Ženský spolek Gustava Adolfa ze Šlevicka - Holštejnska daroval vyřezávaný oltář, který spolu s kazatelnou vyrobilo umělecké řezbářství France Gröbla z Kadaně. Čtyři okna se zobrazením evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana darovali členové podbořanské a žatecké evangelistické obce, stejně jako obě prostřední okna hlavní kostelní lodi s medailony Martina Luthera a Filipa Melanchthona. Vyrobil je ateliér firmy E.L.Türck ze Žitavy a v Hrádku nad Nisou. Původní zvon, který byl během válečného období roztaven a použit pro válečné účely, pocházel ze slévárny Franze Schillinga z města Apolda v Durynsku.
Tento kostel byl postaven na náklady obyvatel Podbořan a okolních obcí německými luterány, kteří jej využívali až do roku 1945. Po 2.světové válce, s přílivem českého obyvatelstva, byl využíván Církví československou (založena roku 1920). Ta se v té době stala největší nekatolickou církví. Tento kostel 3. dubna byl 1951 předán do správy a užívání Církvi československé husitské, která se stala jeho vlastníkem a je jím až do dnešní doby.
V polovině 50. let začali probíhat jednotlivé stavební opravy a úpravy. Nejprve se v interiéru kostela nahradily německé nápisy českými. V roce 1956 proběhla oprava střešních žlabů včetně svodů. Během válečného období přišel tento kostel i o zvony a teprve v květnu 1959 byl ve věži osazen nový zvon dovezený z Kadaně. Výměna střešní krytiny byla dokončena v roce 1960 (kolaudace 17.8.1960). V první polovině 80. let se již objevily závady na okapech, oplechování střechy, opadávání vnější fasády i nepřijatelná elektroinstalace. 
V roce 1982 byla řešena problematika s holubem obecným, který roznášel holubí trus do prostoru věže a do podkroví. Dále v roce 1985 byla realizována oprava poškozené střešní krytiny kostela, vyčištění střešních žlabů a okapů, oplechování štítu a říms na věži včetně zabezpečení veškerých otvorů proti náletu holuba obecného. Vítr opět poškodil střešní krytinu v roce 1986. Po dvou letech byla provedena oprava střechy u sakristie a zimní modlitebny. V roce 1993 byla realizována nová přípojka vody a o rok později byla provedena střecha u modlitebny a sakristie. Kompletní oprava střechy a věže včetně vnější omítky byla realizována v roce 1995. V roce 2000 byly zjištěny závady při opravě střešní krytiny a tím vzniklo vhodné klima pro dřevomorku. V letech 1992 a 1996 byl kostel Božího Spasitele vykraden.
Technické parametry kostela:
- zastavěná plocha - 300 m2
- půdorysný rozměr - 12 x 25 m
- výška kostela - 18 m
- výška věže - 35 m
- materiál - pálená cihla klasického formátu
- podlahová plocha hlavní lodě - 200 m2
- podlahová plocha sakristie - 30 m2
- podlahová plocha 1 místnosti s chodbou - 20 m2
- podlahová plocha kůru - 50 m2
- strop - rovný, dřevěný
dům č.p. 45
V ul. Dukelská v Podbořanech se nachází barokní budova z 18.století.
budova fary
Poblíž kostela sv. Petra a Pavla v Podbořanech se nachází barokní budova fary z 18.století.
vodní tvrz
Na jihozápadním okraji místní části Hlubany se nachází gotická tvrz. Postavena byla asi ve 2. polovině 14. století rytířem Buškem z Hluban nebo jeho synem Jindřichem. Tvořila ji obytná jednopatrová věž, postavená na ostrůvku obklopeném vodním příkopem.
Po jeho obvodu probíhala hradební zeď. Do tvrze se přicházelo po dřevěném mostě, zbořeném v 19.století. Tvrz byla správním centrem malého panství, kam kromě vesnice s hostincem patřil poplužní dvůr, ovčín, mlýn, několik rybníků a rozsáhlé pozemky včetně lesů. Za husitských válek na tvrzi sídlil straník císaře Zikmunda Jeřich z Kladna. Z toho důvodu někdy před rokem 1433 hlubanskou tvrz oblehla a dobyla městská hotovost ze Žatce. Tvrz, v jejíž době se vystřídalo několik šlechtických rodů, sloužila jako rezidenční sídlo majitelů do poloviny 17. století. Po připojení k panství Krásný Dvůr v roce 1649 zde bydleli vrchnostenští úředníci, pak se používala jako sýpka, až byla nakonec opuštěna a začala chátrat.
Tato středověká tvrz je ze tří světových stran obklopena vodním příkopem o šířce cca 12 m. Ze severní strany objektu se vodní příkop nenachází, neboť byl zřejmě zasypán. Tvrz má obdélníkový tvar o vnějším rozměru 10 x 13,5 m. Výška kamenného zdiva, o šířce cca 1,96 m, je 7 m nad povrchem terénu a rozměr interiéru činí 6 x 9,66 m. Vnější hrubá omítka dosáhla již značné zvětralosti.
Na severní straně objektu je na omítce zřejmá původní přístavba se sedlovou střechou, kde se nachází vchod do suterénu. Nyní zde zůstal nepravidelný tvar vstupního otvoru a pod ním je dřevěnými trámy zajištěn vchod do podsklepené části, který je z poloviny opatřen ocelovou mříží. Nad tímto vchodem se nachází částečně narušený segmentový okenní otvor, který nemá výplň.
Na východní straně objektu je v ose této boční stěny obdélníkový vchod s kamennou klenbou, bez výplně a bez vnějších úprav. V současné době je zde provedena cihelná přizdívka špalety s ocelovou mříží. Nadpraží čtvercového okenního otvoru v 1.patře je nahrazeno překladem z válcovaného ocelového profilu. Tento okenní otvor v 1.patře je vyztužen cihelnou obezdívkou a novou klenbou a je bez výplně.
Na jižní straně objektu jsou nepravidelně rozmístěné tři okenní otvory. Spodní dva okenní otvory jsou obdélníkového tvaru s ocelovými mřížemi, přičemž jeden okenní otvor je z poloviny zazděn cihelným zdivem. Horní okenní segmentový otvor má značně narušené kamenné zdivo a je vyztužen dvěma masivními dřevěnými rámy, z nichž vnější rám není funkční. Tento otvor nemá výplň.
Na západní straně objektu jsou v ose této boční strany nad sebou dva okenní otvory. Spodní okenní otvor je opět dodatečně obezděn cihlami klasického formátu s ocelovou mříží. Horní okenní otvor je dozděn cihlami klasického formátu a nadpraží má tvar oválu.
Tvrz je z celé části podsklepená a vstup do suterénu byl již vyklizen od stavební suti a zeminy. V interiéru je přízemí, které je bez konstrukce podlahy a stropu. Původní strop nad přízemím byl trámový bez záklopu. Omítky jsou vápenné a značně poškozené. V 1.patře není konstrukce podlahy a stropu, omítky jsou vápenné, vlhké a poškozené. Obvodové zdivo je staticky neporušené, i když jsou zřetelné také trhliny na severní, jižní a západní straně objektu.
V roce 1997 bylo dokončeno provizorní zastřešení. Jedná se o pultovou střechu s krytinou z tvarovaného ocelového a pozinkovaného plechu, osazeného na dřevěných krokvích. Tyto krokve jsou uloženy na nástavbě obvodového zdiva z plných cihel klasického formátu a to v tloušťce 300 mm. V roce 1998 došlo k vyčištění vodního příkopu pro využití rybářským svazem.
U této nemovité kulturní památky byl také v roce 2000 proveden stavebně - historický průzkum Ing. arch. Petrem Chotěborem. V tomto roce byla také zpracována projektová dokumentace k územnímu řízení pro nové zastřešení a zastropení objektu, vybudování přístavku se sanitárním zařízením nad vstupem do suterénu, vybudování nového komína, osazení nových výplní do okenních otvorů a opravu omítek. Tyto stavební úpravy byly v harmonii se zájmy státní památkové péče. Bohužel, do dnešní doby nebyl tento projekt zatím realizován.
kostel Narození Panny Marie
Na návrší místní části Buškovice se nachází dominanta obce, jednolodní kostel Narození Panny Marie ze 14.století se zachovaným gotickým jádrem, barokně přestavěný roku 1717 a do dnešní podoby upravený roku 1820. Kostel je obklopen hřbitovem.
kamenná kašna
U silnice naproti bývalé škole v místní části Kaštice se nachází významná umělecká památka - osmiboká renesanční kamenná kašna se sochou sedícího Krista a reliéfními znaky na bocích z roku 1608.
Mariánský sloup
Na návsi v místní části Kaštice se nachází barokní Mariánský sloup se sochou Panny Marie z 18. století.
kostel sv. Kateřiny se zvonicí
Farní kostel sv. Kateřiny v místní části Kněžice má gotické
základy a zevní podobu ovlivněnou četnými přestavbami, poslední roku 1910. Kostel je poprvé připomínám jako farní roku 1384, ve zdivu je nepochybně starší. Kostel obklopuje malý hřbitůvek ohrazený zdí, jejíž součástí je značně poničená zvonice s dřevěným patrem.
kostel Navštívení Panny Marie
Na návsi místní části Letov se nachází barokní kostel Navštívení Panny Marie, který byl postaven v roce 1742. V kostele jsou pohřbeni příslušníci rodiny svobodných pánů z Ebenu. V roce 1817 byla před kostelem postavena v empírovém slohu pohřební kaple, v níž byly uloženy ostatky rytířů ze Schwarzenfeldu, kterým Letov po určitou dobu patřil.
kostel Narození Panny Marie
První zmínka o místní části Mory pochází z roku 1344, kdy se zde uvádí farní kostel Narození Panny Marie. Jeho dnešní podoba je ovlivněna barokní přestavbou, presbytář však pochází z původní stavby.
barokní sýpka
V místní části Mory se tyčí mohutná stavba barokní sýpky z lomového neomítaného bílého kamene. Uvnitř sýpky upoutá pěkná tesařská práce zbytků pater.
kostel Všech svatých
Dominantou místní části Pšov je kostel Všech svatých, vyvedený v barokním slohu a spravovaný křížovníky s červenou hvězdou. Kostel byl postaven v roce 1767 a značně přestavěn po velkém požáru v roce 1904.
kaple sv. Jana a Pavla
Kolem roku 1722 vznikla v místní části Oploty zdejší barokní kaple sv. Jana a Pavla.
